Historie

Dům číslo 73 býval po stovky let obecním pivovarem. Z těch dob se zachoval velký klenutý sklep, v němž se dnes nachází vinotéka a vinné sklepy Hotelu Ryšavý. První zmínka o domě pochází z roku 1599.  Říkalo se mu „V majestátu“ a už tehdy se zde vařilo pivo: „Na pivovar obecní též jim tu milost a lásku prokazujeme, aby svobodně a bez překážky naší i držitelů potomních … slady dělali, piva bílá i ječná vařiti, v témž městečku šenkovati a … vystavovati mohli.“

V zápise o přijetí nového sládka Wentzla (Václava) Kokery z ledna 1707 čteme: „…Předně aby práci svou při pivovaru náležitě vykonával. Pšenici a ječmen, když se jemu do štoku a na slady dělaný dá, aby slady dobře dělal a jich tuze v díle nepřeháněl, nýbrž tak, jak se sluší.“

V minulosti byl dům nápadně vysunut do ulice. Vypráví se pověst, že jeho majitel, jistý Prokeš, chtěl vidět na všechny strany a při přestavbě slíbil, že pokud mu radnice dovolí vysunout dům
do ulice, věnuje jej obci.

V roce 1936 dostal dům novou podobu, při které toto vysunuté průčelí padlo. Po přestavbě zde byla otevřena Dolní hospoda s kuželnou. Dlouhodobý výčep piva si zajistil dalešický pivovar
za předem vyplacenou částku 20 000 Kč.

Po válce v domě fungovala hospoda s kuželnou, mateřská škola a bylo zde i několik bytů. Kuželna zanikla v roce 1950 a v polovině šedesátých let vystřídala mateřinku základní škola.
Na rozdíl od hospody zde vydržela až do konce devadesátých let minulého století.

V letech 2007 – 2010 byl na místě zdevastované Dolní hospody postaven moderní hotel s rozsáhlým zázemím. 1. 8. 2010 byl slavnostně otevřen.

Historie obce Vémyslice:

Jak dosvědčují nálezy, Moravskokrumlovsko bylo osídleno už od pravěku. Osídlení z doby bronzové na území obce dokumentují nálezy hrobů tzv. únětické kultury. Pozůstatky sídliště z doby železné byly objeveny například na místě dnešní sokolovny.

Kdy byly Vémyslice založeny, můžeme pouze odhadovat. První písemná zmínka pochází z roku 1234, ale obec je jistě daleko starší. Ani původ názvu není jasný – pravděpodobně byla obec pojmenována podle lidu, který se zde usadil, a tento lid se snad nazýval podle vévody Vojemysla.
Budova roku 1947

Nejpozději od 13. století jsou osudy Vémyslic spojeny se slavným klášterem Porta Coeli v Tišnově –  část obecních pozemků je po léta uváděna mezi jeho majetky, zbytek zůstal v držení pánů z Vémyslic.  V listinách najdeme různé podoby názvu obce, který tehdejším písařům dělal očividně potíže: Wemislicz, Weimisliz, Wemisliz a dokonce Wemeliz. (Současný název Vémyslice nese obec od roku 1925.)

Po připojení ke klášteru nastalo období rozkvětu. Byl zde založen farní kostel a kromě řady dalších práv dostala obec od budoucího císaře Karla IV., tehdy moravského markraběte, právo vařit pivo. Nadějný rozvoj Vémyslic zastavily husitské války.

Dolní hospoda

Období pozdního středověku opět přineslo prosperitu. Obec tehdy patřila mezi největší na Znojemsku a od kláštera se jí dostalo řady výsad a svobod. Roku 1547 potvrdila abatyše Barbora Konická ze Švábenic osvobození obce od roboty a v roce 1556 táž abatyše dosáhla jejího povýšení na městečko. Získalo tak vlastní samosprávu a erb; sídlilo zde tehdy kolem 500 obyvatel. (Obec Vémyslice má dnes něco přes 700 obyvatel.) Mělo dokonce i právo hrdelní a útrpné, mohlo tedy vyslýchat a trestat zločince.

Třicetiletá válka, která vypukla roku 1618, znamenala katastrofu. Městečko bylo opakovaně vydrancováno a vypukly zde epidemie moru a cholery. Po válce byly Vémyslice jen jednou z mnoha menších obcí Moravskokrumlovska.

V 1750 přiměly zhoršující se hospodářské poměry klášter k prodeji obce, stala se součástí panství rodu Lichtenštejnů. Sice se postupně rozrůstala, ale zároveň ztrácela výhody, které jí dříve dávala příslušnost ke klášternímu majetku.

Dvacáté století zastihlo Vémyslice jako poklidnou vesnici, spojenou s okolím několika novými silnicemi. Vznik Československé republiky ukázal, že jde o obec téměř čistě českou – na 928 Čechů zde žilo 6 Němců. V období první republiky tady vznikla řada nových budov a institucí (škola, sokolovna, policejní stanice, poliklinika…). V roce 1927 se v obci poprvé rozsvítilo elektrické světlo.

Dnešní budova Hotelu Ryšavý

Druhá světová válka přinesla smrt řadě vémyslických občanů. Někteří zahynuli v koncentračním táboře nebo byli popraveni v době heydrichiády, jiní přišli o život v bojích na konci války.

Rok 1948 znamenal jako všude jinde počátek zemědělské kolektivizace, která zásadně změnila charakter obce. Ze samostatně hospodařících rolníků se stali družstevní zemědělci a stále více jich hledalo zaměstnání mimo obec. Ani společenské přeměny po roce 1989 na tom mnoho nezměnily.

10. listopadu 2006 byl obci vrácen status městyse.