Den vína 6. ročník 24. 1. 2014 web (105)

MORAVSKÁ VÍNA VYHRÁVAJÍ SVOU ROZMANITOSTÍ

Že je jižní Morava pro milovníky vín zemí zaslíbenou, není žádná novinka. Údajně
(i když doložit to je docela těžké) tady révu pěstovali už Keltové.


S jistotou ale můžeme říci, že jedním z prvních jihomoravských vín si připili staří Římané: při vykopávkách v oblasti Mušova byl při archeologickém průzkumu stanice římských legionářů nalezen vinařský nůž.

Ve středověku pak už byla chuť zdejších vín natolik známá, že ji bylo možno využít v obchodní válce.
Brněnští měšťané, kteří vlastnili vinice v okolí města, se v roce 1325 rozhodli bránit dovozu rakouských vín. Nepotřebovali k tomu mnoho: stačilo do městských bran postavit ochutnavače, kteří byli schopni rozlišit místní víno od nežádoucího importu. Rakouská vína se za hradby nedostala.

V posledním čtvrtstoletí zažívá jihomoravské vinařství nebývalý rozvoj. Zasloužilo se o to propojení znovuobjevených postupů našich předků s novými technologiemi a také měnící se klima, které prodlužuje vegetační cyklus révy. Podle vinařského zákona z roku 2004 se jihomoravská vinařská oblast dělí na čtyři podoblasti: mikulovskou, velkopavlovickou, slováckou a znojemskou, ve kterých najdeme 312 vinařských obcí (pro srovnání, Čechy mají podoblasti dvě, mělnickou a litoměřickou, a 72 obcí.) Co ale ze zákona nevyčteme, je skutečnost, že jižní Morava je unikátní lokalitou i v rámci Evropy. Patří k nejsevernějším evropským oblastem pěstování vína a díky střídání teplých dnů a studených nocí nabývají zdejší hrozny výrazného odrůdového aroma. Také různost půdních typů přispívá k neobvyklé rozmanitosti. Vezměme si například složení půdy viničních tratí kolem Pavlovských vrchů, tedy známé Pálavy. Horniny bradel mají nadbytek vápníku, na jejich úbočích jsou mohutné návěje spraší ideálních pro Veltínské zelené, dále vápenité jíly, které přejí Sauvignonu, a v jižní části jsou rozšířeny písky, na kterých se rodí výborný Ryzlink vlašský. Právě odtud, z hlubokých sprašových nebo lehčích hlinitých půd, čerpá réva širší škálu živin pro tvorbu aromatických látek a výraznější tóny extraktu. Dává tak vzniknout vínům se zcela specifickým charakterem.

Doyen moravských vinařských odborníků profesor Vilém Kraus charakterizoval ojedinělost zdejších vín takto: “Spočívá ve zrale a šťavnatě chutnajících kyselinách, v bohatosti extraktivních látek, v jednoznačně a přímočaře sevřené chuti, doprovázené výraznými vůněmi jemných tónů, mezi nimiž nechybí paleta vůní primárních a ve význačných ročnících kořenitost z vyzrálých, ale nepřezrálých hroznů, která nepotlačuje svěžest vína.”

Jihomoravští vinaři se za poslední roky naučili nejen vyrábět kvalitní víno, ale také je nabízet zákazníkům. Pomáhá jim při tom řada akcí a institucí. Místní i návštěvníci oceňují například ojedinělé propojení vinařství a cyklistiky: celou jižní Moravu protíná síť 1200 kilometrů cyklostezek, které vedou po všech významnějších lokalitách spojených s vínem. Propojují oblasti vinohradů, vinných sklepů, centra historických měst i přírodní památky. A protože zájem o moravská vína se stále zvyšuje, přibývá i akcí s vínem spojených. V době vzniku tohoto článku, tedy v květnu, se na vinicích provádějí takzvané zelené práce a do příští úrody je ještě daleko. Přesto jsme objevili několik zajímavých příležitosti k víkendovému setkání s dobrým vínem.

Ve známé vinařské obci Nový Šaldorf na Znojemsku pořádají už tradičně třetí květnovou sobotu Den otevřených sklepů. Od jedenácti hodin až do večera můžete putovat po zdejší slavné lokalitě Modré sklepy, ochutnávat zdejší vína (Šaldorf je proslavený například značkou Šaldorfský kravák, což je bílé víno odrůdy Sauvignon blanc ze zdejší viniční tratě Kraví Hora), pochutnat si na různých dobrotách a poslechnout si stylovou muziku.

O týden později pak nabízí Hotel Ryšavý poblíž Moravského Krumlova akci trochu jiného druhu. Hotel se nachází v malé obci Vémyslice stranou hlavních silnic a překvapí už tím, že kromě kvalitního ubytování tady najdete krytou tenisovou halou, školicí středisko a bazén s prostorami pro wellness aktivity. Od svého otevření v roce 2010 se zaměřuje na původní moravskou kuchyni s využitím místních surovin a na kvalitní jihomoravská vína. V pátek 23. května se tady uskuteční první ročník Galavečera chřestu.
Stonky chřestu, po moravsku šparglu, patřily v květnu za Rakouska – Uherska a ještě za první republiky neodmyslitelně na stůl všech milovníků dobrého jídla; špargl z nedalekých Ivančic se dokonce vozil do Vídně na císařský stůl. Komunisté chřest zavrhli jako buržoazní přežitek a teprve v současnosti jsme svědky pokusů tuto tradici u nás vzkřísit. Ve Vémyslicích se v rámci Galavečera podává čtyřchodové menu a ke každému chodu se servíruje jiné, speciálně vybrané víno. Zaujme například smažený chřest doplněný salátem z polníčku přelitý maltézskou omáčkou, ke kterému se nalévá Moravský muškát v pozdním sběru, nebo vanilkový krém s chřestem a čerstvými jahodami s podávaný s polosladkou Pálavou.
Jak říká ředitel hotelu Jan Janda: “Obecně jsou ke chřestu, který má jemnou a delikátní chuť, ideální volbou svěží bílá vína s lehkou kyselinkou, například Sauvignon, ale záleží hlavně na úpravě jídla. Překvapivě k některému může ladit i lehké víno červené, jako je třeba Modrý portugal.”

Také vinotéka Hotelu Ryšavý, umístěná ve stylových sklepích, dokládá, že jihomoravské vinařství zažívá nebývalý rozvoj. “V současné době tady máme kolem stovky druhů vín,” říká sommeliér Pavel Chrást. “Snažíme se každý rok podchytit to nejlepší, co se na jižní Moravě urodilo. Je vidět, jak se mění a zjemňuje vkus zdejších návštěvníků. Zatímco před pár lety byla nejžádanější Pálava, dnes mají v oblibě třeba Sauvignon nebo Ryzlink rýnský. Z červených odrůd dnes vede Frankovka a stále oblíbenější je Merlot.” Doba, kdy jsme za kvalitními gastronomickými a vinařskými zážitky museli jezdit do zahraničí, je už naštěstí pryč. Jižní Morava je za rohem a pokud dobře hledáme, můžeme tam chuťovým pohárkům dopřát zážitky srovnatelné s Francií nebo Itálií.

Jakub Nerad